Novinky

Kdo nám přiváží sníh na svém bílém koni? No jistě že sv. Martin. A znají děti legendu o jeho životě? V tomto článku si legendu můžete ZDARMA stáhnout a také zde najdete další aktivity na téma sv. Martin.

Legenda o sv. Martinovi 

Jsou různé verze legendy a zde si můžete ZDARMA stáhnout tu naši ve formátu PDF: Legenda o sv. Martinovi

Tato legenda vznikla jako součást našeho materiál Úkolové kartičky sv. Martin (je zde 36 úkolů, které s dětmi můžete využít jak doma, tak venku).

Tvoření bílého koně

Sv. Martina a jeho bílý kůň k sobě prostě patří, pojďte si s dětmi jednoho bílého koníka vyrobit.

Zde si můžete stáhnout šablonu (na 1 A4 se vejdou 2 šablony koně) - šablona bílého koně sv. Martina.

Doporučuji tisk na tvrdší papír, děti si šablonu vystřihnou, a pak si koně vymalují. Následně pomocí krepáků vytvoří hřívu, kterou přilepí. Můžete vše dozdobit ještě mašlí, místo ohlávky a papírovými vločkami.

Pokud chcete, aby stál stejně jako na obrázku papír A4 rozpulte podélně na dvě části. Tento pruh papíru složte jako stojánek do trojúhelníku, slepte a přilepte hlavu koně.

Tyto šablony jsou součástí našeho materiálu Inspirace od září až do června, která se hodí jako skvělá zásobárna aktivit pro děti prvního stupně.

Povídání o dobrých skutcích

Sv. Martin pomohl žebrákovi tím, že rozřízl svůj plášť na dva a jeden kus mu dal. Jaké další dobré skutky děti napadnou? Jaký nedávno udělaly ony samy? Naplánujte si společně nějaký dobrý skutek. 

Schovávačka sv. Martina

Podle legendy se sv. Martin nechtěl stát biskupem, a tak se schoval, ale husy ho nakonec svým kejháním prozradily. 

Připravte si panáčka, který bude představovat sv. Martina v roli mnicha. Můžete ruličku obalit a přilepit do hnědého krepáku a domalovat obličej fixem. Děti půjdou mimo místnost a dospělák schová někam panáčka. Děti si pak zahrají na husy a ve dřepu se kolébají po místnosti a hledají, kde se Martin schovává. Až ho někdo objeví, začne kejhat (gagaga) - zvuk husy si můžete pustit v tomto videu.

Tip. Můžete si udělat i husí závody. Vytvořte překážkovou dráhu a děti budou postupně na rychlost tuto dráhu překonávat jako husa ve dřepu.

Výroba vloček 

Sv. Martin nám dle pranostiky přiveze sníh. Hledáte-li zajímavé hry na téma pranostiky, mrkněte na náš článek - Přísloví a pranostiky.

S dětmi si můžete vyrobit klasické papírové vločky. Papír poskládáte a pak dle fantazie různě stříháte.

Než si je vystavíte na okno, můžete si s nimi pohrát - stejné aktivity můžete dělat i s husím pírkem.

• počítání vloček
• skládání od největší po nejmenší vločky
• dítě si lehne a ostatní děti na něj vločky rovnoměrně naskládají (nebo naskládají podél jeho těla)
• vyhodit vločku co nejvýš
• dát si vločku na hlavu a jít s ní slalom, aby nespadla
• dát si jí na ruku a odfouknout co nejdál
• v řadě si podávat opatrně vločky 

Mrkněte na naše další zimní materiály - ve stezce Yetti si děti hrají se "sněhovou" koulí.

Na Táborovkách jsme pro vás nachystali nový druh úkolovky a to únikové hry. Možná jste již sami nějakou hráli a napadá vás: “ Není to příliš složité na přípravu prostředí? Zvládnou to děti a bude je to vůbec bavit?” Vyzpovídala jsem pro vás Gábinu Knápkovou, autorku blogu Prima bába, která jednu z únikovek, DŽUNGLI, se skupinou dětí vyzkoušela.

Gábi, jak vás napadlo vyzkoušet právě únikovou hru?

Únikovka mi hned padla do oka. Mám za sebou už dost bojovek a stezek s úkoly, často i vlastní výroby a hledala jsem něco nového, pro děti neokoukaného. Mám také ráda hry, které lze hrát při nepřízni počasí čistě jako vnitřní variantu.

Pro koho jste únikovku chystala? Bylo to náročné na přípravu?

Únikovku jsme hráli na rodinné dovolené se skupinou 12 dětí ve věku 4-11 let. Vybrala jsem si DŽUNGLI, spoléhala jsem na to, že díky zvířatům bude přitažlivá a pochopitelná i pro menší děti a zároveň dostatečně dobrodružná a náročná pro ty nejstarší. To se naštěstí potvrdilo.

Příprava byla zásluhou srozumitelných instrukcí jednoduchá a rychlá. Doporučuji však zabývat se přípravou dříve než bezprostředně před hraním hry, můžete si tak lépe uzpůsobit legendu či různé detaily vlastním potřebám. A taky si zkontrolovat, že máte od místnosti funkční klíč.

Zmiňujete možnost uzpůsobit si hru pro vlastní potřeby, vy jste něco měnili?

Ani ne tak měnili jako doplňovali. Děti jsme nedělili do skupinek, hráli jsme v jedné velké. Ti nejmladší ve skupině neuměli číst, proto jsme kromě samotných obálek s úkoly ještě poschovávali cca 25 barevných knoflíků, které sbírali, aby si z nich vytvořili ochranný amulet. Pro hru jsme měli k dispozici prostorný venkovní uzamykatelný altán, tak se vše dobře vešlo. Venku byla již tma a děti měli k dispozici několik čelovek. Kvůli atmosféře jsme z mobilu pouštěli zvuky džungle. Za vyluštění šifer děti pak dostaly klíč a vzkaz se třemi indiciemi, kde najdou poklad. Na ochranu při cestě venku za pokladem jim sloužil amulet z knoflíků a světlo svíčky. Jako skvělý nevšední základ posloužila ale právě únikovka.

Jak si děti poradily s šiframi, nebylo to pro ně příliš složité?

Příjemně mě překvapilo, že vše zvládli těsně před limitem 30 minut. Obálky s šiframi jsem doplnila o puntíky značící obtížnost šifry, mladší děti hodně hledaly a luštily ty jednodušší a na nejstarší kluky čekaly ty nejtěžší. Šifry založené na posunu v abecedě většinou vyžadovaly více pokusů. Zajímavou dynamiku tomu dodávala tma a časový limit, děti byly hodně motivované a zároveň spolupracující.

Narazila jste během přípravy nebo hraní na nějakou překážku?

Vše šlo díky srozumitelným instrukcím hladce, šifry byly také skvěle připravené a pestře poskládané. Jediný zádrhel byl, když se nejmladší účastnice během hry začala bát a vyžadovat přítomnost rodiče, ostatní děti byly ale tak zabrané do hledání a luštění, že si skoro nevšimly, že do uzamčené místnosti přibyl další účastník:)

Únikovku mohu doporučit, příprava ani realizace nezabere mnoho času. Po děti to byl prima zážitek. Dva nejstarší chlapci, ostřílení táborníci, to označili jako jednu nejlepších únikovek, co kdy hráli.

Jak jsem připravila únikovku Džungle v Tymy centru Holešov můžete mrknout zde:

To mě moc těší, děkuji za rozhovor a za další super tipy jak ještě zpestřit únikovku.

Další naše únikovky:

Máte pocit, že nejste vyloženě typ na blbnutí s dětmi a že je dostatečně nenadchnete? Ptáte se, proč dětem připravovat bojovky, stezky, šipkované apod.? Tak čtěte dál a dozvíte se více.

Jsem máma 3 kluků, dlouholetá vedoucí různých kroužku a táborů a jsem v "blbnutí" s dětmi kovaná, ale mám kolem sebe spoustu maminek a tatínků, kteří to mají jinak, mají pocit že oni to neumí a nebo jim to prostě nejde.

Chci v první řadě říci, že člověk by se do toho vyloženě neměl nutit. Protože ve chvíli, kdy to děláte na sílu, tak to děti vycítí a má to bohužel přesně opačný efekt, než byste chtěli. Na druhou stranu, pokud cítíte, že Vás to láká, ale nevíte, jak na to, to je věc druhá. V tom případě zkuste přemoci ten pocit v sobě a zkusit to.

Jak začít s bojovkami pro děti?

Pokud se cítíte opravdu za velkou hranicí své komfortní zóny, zkuste pro začátek něco jednoduššího, při čem nebudete muset ze sebe dělat "šaška". Ideální na to jsou naše stezky "Hledáme...", jsou vhodné pro nejmenší děti a princip je velmi jednoduchý. Připravíte někde po okolí stezku z kartiček a fáborků, a pak dětem rozdáte kartičky pro zaznamenávání. Děti pak jdou po stezce, hledají kartičky a zaznačí vše, co najdou. To je pro Vás brknkačka, ne?
A jak děti motivovat? Sami nejlépe víte, co vaši miláčci milují. V letních dnech to může být třeba zmrzlina a když je chladněji, tak nějaká sladkost.

Nebo nemusíte tvořit stezku, stačí kartičky schovat na zahradě a děti se pustí do hledání úplně sami.

Jak připravit šipkovanou?

Dalším krokem a skvělou jednoduchou bojovkou je šipkovaná, stopovaná.

K ní Vám můžu doporučit naše úkolové kartičky.

Vyznačíte start a následně pomocí šipek, které vytváříte z různých dostupných materiálů, vytvoříte stezku. Kromě šipek také vytvoříte obálky a vždy kolem obálky schováte kartičku, na které bude nějaký úkol. Děti jdou po cestě a když narazí na znak obálky, hledají kartičku s úkolem, až ho najdou, splní ho a jdou podle šipek dál. Takto pokračují, plní úkoly až dorazí do cíle, kde je schovaný poklad.

Pro lepší představu můžete mrknout i na video:

Znáte naše stezky?

Na podobném principu fungují i naše stezky. Vytvoříte fáborkovou cestu, na které umístíte karty. Na našich kartách mají děti luštící část, ze které vznikne na konci stezky tajenka, a nějaký úkol - většinou pohybový. Když děti dorazí na konec stezky a mají správnou tajenku, mohou získat indicií, kde hledat poklad.

Mezi oblíbené patří tyto stezky:

A hurá jde se na bojovku...

Pokud už jste vše jednoduché vyzkoušeli a chcete zkusit něco "složitějšího", pojďte rovnou na bojovky.
Jsou fakt super, ale je potřeba si na ně vždy pár věcí připravit - něco vystřihnout, něco drobného vyrobit. Určitě nic nepokazíte nějakým kostýmem a řekla bych, pokud vy tomu dáte to správné nadšení, děti budou nadšené též. U naší dinosauří bojovky mi přijde moc fajn, když úkoly plníte s dětmi. Nebo v naší indiánské bojovce si zahrajete na šamana, který úkoly zadává. Zážitek dětí se stonásobně umocní, pokud se do hry s nadšením zapojíte taky.

Starší děti zaujmete spíše únikovkou

Máte už starší děti (3 - 6. třída)? S takovou se jim zavděčit už nemusíte, zkuste raději únikovku. A o co to v té únikovce jde? Jde o sérii šifer, které děti musí vyluštit, aby se dostaly z uzavřené místnosti a je s tím spojený nějaký příběh. Například v naší pohádkové únikovce děti uvězní zlá čarodějnice na hradě a dostat se z něj mohou jen v případě, že vyluští kouzlo neviditelnosti a nenápadně z hradu uniknou.
Pokud jste už únikovku někdy absolvovali, asi si kladete otázku: Zvládnu ji připravit? Ta příprava musí být náročná a nejsem zrovna znalec šifer. S našimi únikovkami se bát nemusíte, všechny šifry se snažím podrobně vysvětlit v popise (některé najdete i na YouTube) a kdyby Vám náhodou nějaká nešla vyluštit, neváhejte nám napsat na e-mail a my se ji pokusíme vysvětlit ještě trochu jinak.
A délka přípravy? Záleží, jak dlouho budete studovat jednotlivé šifry a než pochopíte, jak je luštit, ale cca 30-60 minut.

A teď odpověď na velmi podstatnou otázku - Proč?

Proč dětem chystat bojovky, šipkované, stezky atd.?

• rozvíjíte dětské myšlení, nebo jiné do dovednosti,
• jsou skvělým nástrojem pro učení či opakování některých znalostí,
• práce ve skupině,
• rozvoj kreativity,

.....ale tohle už určitě všechno znáte.

Já mám pro Vás svůj poznatek, který už jen tak všude nenajdete a to ten, že děti si velmi rychle principy těchto her osvojí a pak už si samy  podobné hry připravují. A pro mě jako mámu, je úplně k nezaplacení pár minut, kdy si děti vytváří smysluplný a hodnotný program úplně samy.

A to ať si dám v klidu kávu a nebo jen tak si po náročném dni odpočinu. (Ale já to stejně dlouho nevydržím, pak jim s tím jdu většinou pomoct :-) - protože mě to prostě ohromně baví ten proces jejich tvorby).

Nevěříte? Mrkněte na naše video, kde ukazuji, jak si moji kluci připravili dinosauří bojovku doma, když jsme kvůli neštovicím nemohli několik týdnů ven: