Příprava únikovky pro děti není věda
Na Táborovkách jsme pro vás nachystali nový druh úkolovky a to únikové hry. Možná jste již sami nějakou hráli a napadá vás: “ Není to příliš složité na přípravu prostředí? Zvládnou to děti a bude je to vůbec bavit?” Vyzpovídala jsem pro vás Gábinu Knápkovou, autorku blogu Prima bába, která jednu z únikovek, DŽUNGLI, se skupinou dětí vyzkoušela.
Gábi, jak vás napadlo vyzkoušet právě únikovou hru?
Únikovka mi hned padla do oka. Mám za sebou už dost bojovek a stezek s úkoly, často i vlastní výroby a hledala jsem něco nového, pro děti neokoukaného. Mám také ráda hry, které lze hrát při nepřízni počasí čistě jako vnitřní variantu.
Pro koho jste únikovku chystala? Bylo to náročné na přípravu?
Únikovku jsme hráli na rodinné dovolené se skupinou 12 dětí ve věku 4-11 let. Vybrala jsem si DŽUNGLI, spoléhala jsem na to, že díky zvířatům bude přitažlivá a pochopitelná i pro menší děti a zároveň dostatečně dobrodružná a náročná pro ty nejstarší. To se naštěstí potvrdilo.
Příprava byla zásluhou srozumitelných instrukcí jednoduchá a rychlá. Doporučuji však zabývat se přípravou dříve než bezprostředně před hraním hry, můžete si tak lépe uzpůsobit legendu či různé detaily vlastním potřebám. A taky si zkontrolovat, že máte od místnosti funkční klíč.
Zmiňujete možnost uzpůsobit si hru pro vlastní potřeby, vy jste něco měnili?
Ani ne tak měnili jako doplňovali. Děti jsme nedělili do skupinek, hráli jsme v jedné velké. Ti nejmladší ve skupině neuměli číst, proto jsme kromě samotných obálek s úkoly ještě poschovávali cca 25 barevných knoflíků, které sbírali, aby si z nich vytvořili ochranný amulet. Pro hru jsme měli k dispozici prostorný venkovní uzamykatelný altán, tak se vše dobře vešlo. Venku byla již tma a děti měli k dispozici několik čelovek. Kvůli atmosféře jsme z mobilu pouštěli zvuky džungle. Za vyluštění šifer děti pak dostaly klíč a vzkaz se třemi indiciemi, kde najdou poklad. Na ochranu při cestě venku za pokladem jim sloužil amulet z knoflíků a světlo svíčky. Jako skvělý nevšední základ posloužila ale právě únikovka.
Jak si děti poradily s šiframi, nebylo to pro ně příliš složité?
Příjemně mě překvapilo, že vše zvládli těsně před limitem 30 minut. Obálky s šiframi jsem doplnila o puntíky značící obtížnost šifry, mladší děti hodně hledaly a luštily ty jednodušší a na nejstarší kluky čekaly ty nejtěžší. Šifry založené na posunu v abecedě většinou vyžadovaly více pokusů. Zajímavou dynamiku tomu dodávala tma a časový limit, děti byly hodně motivované a zároveň spolupracující.
Narazila jste během přípravy nebo hraní na nějakou překážku?
Vše šlo díky srozumitelným instrukcím hladce, šifry byly také skvěle připravené a pestře poskládané. Jediný zádrhel byl, když se nejmladší účastnice během hry začala bát a vyžadovat přítomnost rodiče, ostatní děti byly ale tak zabrané do hledání a luštění, že si skoro nevšimly, že do uzamčené místnosti přibyl další účastník:)
Únikovku mohu doporučit, příprava ani realizace nezabere mnoho času. Po děti to byl prima zážitek. Dva nejstarší chlapci, ostřílení táborníci, to označili jako jednu nejlepších únikovek, co kdy hráli.
To mě moc těší, děkuji za rozhovor a za další super tipy jak ještě zpestřit únikovku.
Další naše únikovky:
.jpg)
